26°C
Video se připravuje ...
Nadaná šansoniérka si v života prošla hned několika tragickými ranami. Jako dítě ze smíšené rodiny si v dětství prožila peklo, včetně zatčení rodičů nacisty. Kvůli milionové účetní chybě se dostala do hledáčku StB. Jako zázrakem přežila vážnou autonehodu, kterou způsobil mikrospánek známého zpěváka Pepíčka Zímy. Následky nehody ji ale dohnaly po 40 letech... Judita Čeřovská se narodila německé mamince a českému otci v Mostě, kde žila i během války, zatímco její rodiče před nacisty prchli ku Praze. V roce ...
Když Američané v květnu 1945 osvobodili koncentrační tábor Ebensee u Travenského jezera v Rakousku, nechtěli ani věřit, že navracejí svobodu vězňům. Ti byli upravení, učesaní, na nohou měli, na rozdíl od ostatních, boty. Jednalo se o speciální skupinu, která pro nacisty padělala spojenecké peníze a dokumenty. Mezi přeživšími byl i Adolf Burger (†99), slovenský Žid, typograf. Ze skupiny vězňů-padělatelů, která přežila vlastně omylem, zemřel jako poslední v roce 2016. Adolf Burger, typograf a odbojář, který...
Ani 82 let po atentátu na jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše, Reinharda Heydricha, se nepodařilo najít spolehlivé odpovědi na některé z otázek spojených s touto událostí. Patří k nim i záhada týkající se zmizelých lebek a ostatků sedmi československých výsadkářů, kteří zahynuli po několikahodinovém urputném boji s mnohonásobnou přesilou esesáckých a gestapáckých komand. V úterý 18. června před osmdesáti dvěma lety dotloukla v budově kostela v Resslově ulici v Praze srdce sedmi statečných ...
Na hřbitově na pražských Malvazinkách se nachází pietní místo rodiny Fafkových. Tato rodina se úzce podílela na operaci Anthropoid, za což ji nacisté krutě vyslýchali. Došlo na trýznění hladem, bití a jiná zvěrstva, která vyústila popravou. Pietní místo před rokem adoptovala Československá obec legionářská v rámci projektu „Adopce hrobů“. Veřejnost prosí, aby se při návštěvě hřbitova u pietního místa zastavila a případně zapálila svíčku. Asi se v celé České republice najde jen minimum lidí, kteří by ...
Lidé v Česku by si měli připomínat svoji historii, znát například činy odbojářů za druhé světové války. Novinářům to dnes řekl prezident republiky Petr Pavel, který se v Miřeticích na Chrudimsku účastnil pietního aktu k 82. výročí vypálení a vyvraždění osady Ležáky za druhé světové války. V posledních letech bylo podle prezidenta více pozornosti věnováno Památníku Lidice než Památníku Ležáky. „Pokud jde o Lidice a Ležáky, v posledních letech bylo více pozornosti věnováno Lidicím, Ležáky byly v pozadí,“ ...
Armáda, politici i rodina před budovou generálního štábu v Praze uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od popravy československého vojáka a legionáře uplynulo 75 let. Řečníci připomínali Píkovu statečnost, profesionalitu i zásluhy v boji proti totalitám. Věnce a květiny k jeho pamětní desce položili mimo jiné zástupci Parlamentu či Kanceláře prezidenta republiky. Píka se narodil v roce 1897. Za první světové války odjel na frontu do Haliče a v létě 1916 přešel ...
Naprostou neúctu k obětem zvěrstev nacistů v Lidicích předvedli turisté, kteří si rozložili piknik v pietním areálu. A to přímo nad pohřbenými troskami domu vyvražděných rodin... K incidentu došlo v sobotu, dva dny před 82. výročím vyvraždění vesnice. Piknikujících návštěvníků s hlavou rodiny vysvlečenou do půli těla si všiml ředitel památníku Eduard Stehlík. „Tričko pěkně dolů, svačinky s sebou a šup uspořádat piknik přímo na pietním území. Přiznám se, že mi je z toho, co někteří lidé v Lidicích ...
... s dětmi a nacismem“. Britský tisk proto... laboratořemi, fašismem a nacismem. Pořád se z...
Kosterní ostatky téměř dvou stovek psychiatrických pacientů vydal masový hrob odkrytý poblíž polského městečka Chojnice. Jedná se o první archeologický nález hromadného hrobu duševně postižených lidí zavražděných nacisty. Lesům, obklopujícím polské městečko Chojnice, místní obyvatelé říkají „Údolí smrti“ kvůli hromadným popravám, které tu na začátku druhé světové války prováděli nacisté. Archeologové zde nedávno odkryli další masový hrob, svým obsahem jediný známý svého druhu. Podle vedoucího archeologa ...
Změní něco atentát na premiéra Roberta Fica (SMER-SD) na slovenské politické scéně, která se vyhrotila do velmi konfrontační podoby? Opozice vyzývá k uklidnění, zatímco představitelé Ficova tábora hovoří o „válce“. Pro Blesk Zprávy komentoval dění na Slovensku politolog Grigorij Mesežnikov, spoluzakladatel a předseda think-tanku Institut pro veřejné otázky. Mezi slovenskými politiky byly vyhrocené vášně už roky, může útok na premiéra být důsledkem? Faktem je, že politická konfrontace je na Slovensku velmi ...
... svět zaspal znovuzrození nacismu právě v tento... a ukázalo, že nacismus se znovu objevil...
... Den vítězství nad nacismem a zároveň je...
... ještě před nástupem nacismu zarytý komunista, s...
Otto Šimko (99) zažil coby Žid diskriminaci a holokaust, jako partyzán za Slovenského národního povstání zabíjel nacisty, pak zažil zklamání z komunistické strany – a nadále sleduje dění ve světě. Teď varuje před ruskou invazí a zapojuje se do kampaně na podporu ukrajinské armády, když to nová slovenská vláda odmítla. „Pokud Putina neporazíme, bude hrozbou,“ varuje vyznamenaný partyzán. „Letos prvního června budu mít sto let. Podařilo se mi přežít holokaust v partyzánském hnutí, tam jsme bojovali proti ...
Velkou slávu zažili věřící v katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Při slavnostní mši bylo požehnáno a přivítáno pět kostelních zvonů, které nacisté ukradli za druhé světové války z pěti moravskoslezských farností. Brzy se vrátí domů. Pět kostelních zvonů před více než 80 lety zrekvírovala nacistická válečná mašinérie. „Většina takto zrekvírovaných zvonů skončila v tavicích pecích. Ty z Moravskoslezského kraje se však dočkaly konce války,“ uvedl mluvčí Ostravsko-opavské diecéze Ondřej Elbel. Zvony se ...
Příběhy a tváře Romů a Sintů přeživších holokaust představí pražská výstava v Clam-Gallasově paláci. Výstava se chce vyhnout odosobněné řeči čísel a fotografiím zbídačených lidí, které pořídili nacisté. Namísto toho představuje konkrétní lidské osudy šesti vězňů z koncentračního tábora v Letech u Písku, například skrze autentické rodinné fotografie a audiozáznamy vzpomínek. Poprvé se vystaví originál deníku Josefa Serinka, který z tábora utekl a stal se partyzánem, a další osobní předměty spojené s ...
Najít knihy ztracené z berlínské židovské univerzitní knihovny po jejím zrušení nacisty v roce 1942 je cílem projektu Library of Lost Books (Knihovna ztracených knih). Knihy se instituci nebudou vracet fyzicky, ale převedou se do digitální podoby a zařadí se do virtuální knihovny. Původně měla berlínská knihovna Univerzity pro studium judaismu přes 60.000 knih, v pražském Židovském muzeu už objevili přes 4300 knih z původní berlínské sbírky. Projekt, na kterém se podílí několik institucí z celého světa, ...
S pádem oligarchy Jevgenije Prigožina (†62) došlo u soukromé armády zvané wagnerovci k velkým změnám. Ne až tak v Africe – výnosný byznys tam pokračuje, žoldnéři pomáhají diktátorům či juntám, kteří platí zlatem, lithiem či uranem. A lobbují za změny zákonů, kterými chtějí vytlačit západní těžaře. Akorát se už nejmenují Wagnerova skupina; působí pod vedením ruské tajné služby GRU a říkají si „Africký sbor“. Ještě v červnu 2023 byl Jevgenij Prigožin pravděpodobně nejslavnějším a nejobávanějším žoldnéřem na ...
Šlo o herce nebývalého charakteru a citlivého projevu. Toho ve své době zneužili nacisté a později i komunisté. Z Karla Högera, který patřil k miláčkům filmových i divadelních diváků, udělali jedni kolaboranta, druzí nejprve nežádoucí osobu a později antichartistu. Právě chování komunistů a jeho absolutní odpor vůči nim ho nakonec zabil! Karel Höger se narodil jako nejmladší ze 13 dětí do rodny chudého topiče z cihelny. Jeho otci bylo v době Karlova narození už 65 let, mamince 47. Dospělosti se ze všech ...
Nacistické koncentrační tábory se pro řadu lidí staly synonymem pekla na zemi. V dobách největších hrůz v nich umíraly stovky tisíc lidí týdně, a to obzvláště trýznivými a nelidskými způsoby. Mezi ně patřily mimo jiné i plynové komory, kde lidé před smrtí často zažívali nepředstavitelné utrpení. Více o hrůzách nacistů se dozvíte ve videu. Cyklon B, původně určený k odvšivení, se stal nástrojem nacistů k hromadnému usmrcování „nepohodlných“ osob. Granule vsypané otvory ve stropu se proměnily ve smrticí ...
Poklad, který je nově po renovaci k vidění v krnovském muzeu, jeho nálezci, manželé Janešíkovi z nedalekých Linhartov, málem vyhodili. Za války si ho na půdě hostince pod střešními deskami schovali nacisté. Hostinec Pavel (50) a Hana (35) Janešíkovi před pár lety koupili a postupně opravují. „Bylo to loni na jaře. Venku pršelo, tak jsem šel zkontrolovat, kde nám to kape, a všiml jsem si, že mezi střešními latěmi visí nitky. Tam něco bude,“ řekl si muž. Jelikož měla jeho žena následující den narozeniny, ...
Ačkoliv měla víc talentu a byla jednoznačně krásnější, celý svůj krátký život prožila ve stínu slavnější sestry. A právě kvůli ní nabral její život tak tragické obrátky, že pro ni bylo schůdnější zemřít, než se dál trápit. Zorka Janů chtěla tak moc umřít, že zvolila velice drastický způsob sebevraždy. A vše kvůli Lídě Baarové a nacistům. Narodila se jako Zora Babková, sedm let po své sestře Ludmile. Dvě jména, která valné většině lidí nic neřeknou. Z té mladší se později stala Zorka Janů, z té starší ...
Svatopluk Beneš je dnes známý už spíše fanouškům filmů pro pamětníky, ve kterých často hrál romantické milovníky. Když válka narušila život v Československu, Beneš osobně prokázal svou morální převahu. Nenechal se využít nacisty a zachránil tak lidský život. Závěr jeho života byl ale velice smutný - pět let strávil v LDNce s vážnými zdravotními potížemi. Smrt pro něj byla vysvobozením. Svatopluk Beneš pocházel z obyčejných poměrů, jeho rodiče ale dětem chtěli zařídit lepší život, než měli oni sami, a tak ...
Zemřela Věra Čepelová, rozená Vokatá, jedno z devíti dětí z vypálených Lidic na Kladensku, které nacisti poslali na převýchovu do německé rodiny. Bylo jí 88 let, uvedl dnes na sociální síti X Památník Terezín. V Německu dostala Čepelová jméno Vera Melnik, domů se dostala až v říjnu 1946. Česky už mluvit neuměla, ale pamatovala si původní jméno a že je z Lidic. Lidice patří spolu s Ležáky na Chrudimsku k symbolům nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté Lidice je vypálili 10. června 1942. Důvodem...
Františka Sívková-Valčíková byla v roce 1942 těhotná a na svět měl zakrátko přijít syn Vratislav. Sestra Josefa Valčíka, parašutisty ze skupiny Silver A, s nově narozeným potomkem dlouho nezůstala. Během očekávání byla vězněná gestapem a po porodu v pankrácké věznici ji nacisté poslali do plynové komory. Pravdu o své rodině se Vratislav, kterého si adoptovala rodina Ebrových, dozvěděl až na prahu dospělosti. Vratislav Ebr byl v dospělosti ve vedení Arbesova knihkupectví, sbíral bibliografii a psal knihy. ...
... oběti. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované...
... v brzký konec nacismu ve prospěch komunismu...
... opět jako za nacismu a komunismu pod... Židé byli za nacismu a komunismu ′pod... Židé byli za nacismu a komunismu „pod...
Vojtěch Jan František Preissig (1873–1944) byl český grafik, malíř, typograf, ilustrátor a účastník protirakouského i protinacistického odboje. Během nacistické okupace se společně s dcerou Irenou se podíleli na vydávání ilegálního časopisu V BOJ. V souvislosti s výročím 150 roků od jeho narození se nyní v Muzeu československých legií koná výstava. O Preissigův nesmrtelný odkaz v podobě jeho děl se stará jeho pravnučka Eva Bernardová, která i na příští rok plánuje velkou výstavu mistrova díla. Letos ...
V kinech po celém světě lidé nadšeně sledují americký snímek Oppenheimer, v němž vědec s obřím týmem vyvíjí první jaderné bomby. Účastníci utajovaného amerického projektu Manhattan dokonce měli k dispozici česky psané plány k cyklotronu z nacistické atomové bomby. Přečtěte si, proč byly Štěchovice, Příbram, Čelákovice a Strakonice pro nacisty životně důležité! Dlouhé roky pátrá novinář a záhadolog Jaroslav V. Mareš po tom, jaký poklad se mohl skrývat ve Štěchovicích. Po stovkách hodin posedávání v ...
Rodina Čepkových během druhé světové války ukrývala před nacisty pět členů židovské rodiny Gersteinových. Izraelské velvyslanectví v Praze jim ve středu slavnostně in memoriam udělilo titul Spravedlivý mezi národy. Volynští Češi Bohuslav, Olga a Evženie Čepkovi ukrývali rodinu deset měsíců, poté se jim podařilo emigrovat do Kanady. Titul za Čepkovi převzali jejich potomci, kteří se ve středu na izraelské ambasádě také vůbec poprvé setkali s potomky Gernsteinových. Jedné studené noci v březnu roku 1943 ...
Příšerně dlouhá léta se rokuje o tom, kde nakonec jednoho dne – a snad už natrvalo – v Praze spočine slavná Muchova epopej. Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, které umělec a světoběžník (†78) daroval Praze. Část jich maloval ještě při pobytu v New Yorku, dokončit se je ale rozhodl v Praze. A když zvažoval, kam se ve 20. letech 20. století v metropoli uchýlí, nerozmýšlel se dlouho. V Bubenči už tou dobou žila řada umělců. Mucha se enklávu slavných jmen rozhodl rozšířit. A pravdou je, že nikterak ...
Když přišel na svět, jeho dědeček budoval v Praze průmyslové impérium světových parametrů. Ještě než dospěl, putoval pro svůj židovský původ do vyhlazovacího tábora. Se zbraní v ruce se podílel na osvobození Československa od nacistického běsu, aby na něj po roce 1948 zaklekli komunisté. Jindřich Kolben (†87), vnuk průmyslníka a vizionáře Emila Kolbena (†80) neviděl jinou možnost, než emigraci. Na rodnou Prahu ale nikdy nezanevřel, což mu vyneslo i čestné občanství Prahy 9. Celý život se věnoval tomu, co ...
Stačilo pár hodin, aby se pod jeden z příspěvků na sociálních sítích soustředila nebývalá pozornost. Mimo jiné i policistů. Muž v něm nebývalým způsobem vyhrožuje některému z vládních politiků. Doslova píše: „Celou vládu vystřílet. Zasloužíš i s ostatními na šibenici, zastřelit, jako to dělali nacisti!“ Policie nyní dotyčného prověřuje kvůli podezření z vyhrožování. Příspěvek plný odpudivých výhrůžek nenechal chladnými pražské policisty, kteří kvůli němu dopadli pachatele pisálka. „Ty chcíplotino,“ píše v ...
Arnold Schwarzenegger (75) se překvapivě otevřel! V nové dokumentární minisérii Netflixu s názvem Arnold se rozpovídal o svém dětství, které strávil v područí svého tyranského nacistického otce Gustava. Poprvé o týrání v dětství Arnold Schwarzenegger promluvil už v roce 2004. Tehdy mluvil o tahání za vlasy nebo mlácení páskem... Realita byla ale ještě o poznání horší. V novém dokumentu Arnold popsal, jaké hrůzy mu jeho otec Gustav připravil. Gustav byl členem nacistické strany, byl to náruživý piják, ...
... trpěli pod tlakem nacismu a nesou toho...
Osm kilometrů od Prahy se rozprostírá neveliká obec Lidice. Známá po celém světě slávou, o níž nestála. V červnu roku 1942 byla nacisty exemplárně srovnána se zemí a její obyvatelé povražděni. Umírali nevinní muži, ženy, bohužel také děti – včetně těch dosud nenarozených. Těhotné matky nacisté sváželi do jedné konkrétní vinohradské vily, kde je nechali porodit, aby jim děti odebrali. Vinohrady se staly němým svědkem jedněch z nejnepředstavitelnějších tragických událostí české historie. Už samotný počátek ...
Uplynulo už 81 let od zkázy obce Lidice, kterou nacisté vyhladili v rámci teroru po úspěšném atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha (†38). Ten spáchali 27. května 1942 parašutisté z výsadku Anthropoid. Za smrt prominentního nacisty a Hitlerova oblíbence pykalo mnoho nevinných lidí. Všichni muži z Lidic byli zastřeleni, ženy putovaly do koncentračních táborů a většina dětí skončila v plynových komorách. Co přesně se dělo od chvíle, kdy proběhl atentát? 27. května 1942, přibližně v 10:35 ...
Počátek života Eduarda Cupáka poznamenala nejprve nezměrná tragédie a později i velká nespravedlnost. Jeho rodina během druhé světové války trpěla za snahu pomoci ostatním, Cupák sám pak za komunismu kvůli své přirozenosti. Nic z toho ho ale nezlomilo. Stal se uznávaným a oblíbeným hercem a známým dabérem. Život mu předčasně ukončila zákeřná nemoc. Eduard Cupák se narodil do vcelku poklidného období před prvními nepokoji, které vedly k druhé světové válce. Ta mu ale přinesla hořký smutek - tatínka, který ...
Lidé si v sobotu 27. května v Praze u památníku Anthropoid připomněli 81. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se sešlo několik desítek lidí, zástupci Prahy 8, Parlamentu a organizace Orel, jejímiž členy byli i vojáci a výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. Nedaleko zatáčky, kde před 81 lety na Heydricha Kubiš a Gabčík zaútočili, stojí památník ...
