1°C
Video se připravuje ...
Fantastický objev učinili archeologové na stavbě jižního obchvatu Opavy u Otic. Silničáři, historici i archeologové tušili, že „tu něco je“, ale rozsah objevu je příjemně šokoval. Našli „ztracenou“ středověkou osadu z královského privilegia! V listině krále Přemysla Otakara I. (†1230) z roku 1224 jsou zmiňovány vesnice, o kterých nikdo netušil, kde vlastně ležely. „Předpokládáme s velkou mírou pravděpodobnosti, že jedna z nich je právě na tomto místě,“ řekl Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky ...
Byla postavená z velkých vápencových bloků, vyhýbala se městům a obcím a měla šířku devět metrů. Archeologové v Brně odkryli část původní císařské silnice z roku 1740, která vedla mezi Brnem a Olomoucí. Podle archeologů šlo o předchůdkyni dnešní dálnice D1. „Zatímco starší zemské stezky propojovaly především jednotlivé osady, za vlády císaře Karla VI. (1711 až 1740 – pozn. red.) začala výstavba nových silnic stavěných podle jednotného předpisu, které nejkratší trasou spojovaly hlavní říšská města,“ řekl k ...
Překvapivé nálezy čekaly archeology okolo kamenné bašty v centru Bruntálu. Pod silnou vrstvou stavebního odpadu našli dávno zapomenuté pozůstatky středověkého opevnění. Bašta a někdejší opevnění se nalézají v Partyzánské ulici. Odborníkům se podařilo ze země vykopat důkazy o existenci hlavní hradební zdi, kterou bylo město ochráněno před dobyvateli již od středověku. Zděné z lomového kamene je široká dva metry. Hradba byla na vnější straně doplněna také příkopem. „Později, patrně v průběhu přelomu 15. a 16...
... amerických znalců biblické archeologie. Co to znamená... českou egyptologii a archeologii i českou vědu... dobu. Obecně v archeologii tam jsou vedle...
Kosterní ostatky téměř dvou stovek psychiatrických pacientů vydal masový hrob odkrytý poblíž polského městečka Chojnice. Jedná se o první archeologický nález hromadného hrobu duševně postižených lidí zavražděných nacisty. Lesům, obklopujícím polské městečko Chojnice, místní obyvatelé říkají „Údolí smrti“ kvůli hromadným popravám, které tu na začátku druhé světové války prováděli nacisté. Archeologové zde nedávno odkryli další masový hrob, svým obsahem jediný známý svého druhu. Podle vedoucího archeologa ...
Úžasný doklad o středověkém osídlení Ivančic našli archeologové z Archaia Brno. Pod strženým domem našli čtyři hrnčířské pece. Přestože jsou staré až 800 let, zůstaly výborně dochované. „Takto skvěle dochované pece se nedaří najít příliš často. Dvě jsou ze závěru 13. či první poloviny 14. století, dvě jsou z druhé poloviny 14. století. Předpokládáme, že pod těmito pecemi jsou ještě dvě starší pece,“ řekl vedoucí výzkumu Pavel Staněk.Nález se archeologům podařil v Kounické ulici, která byla součástí ...
... 60. let středověkou archeologii na Filozofické fakultě... 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval... vědecky činný v archeologii, publikoval řadu prací...
...,“ uvedl ředitel Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické...
Ve své původní nádheře se do jara příštího roku zaleskne meč symbolizující soudní a vojenskou vládu nad Moravou. Jde o její nejstarší dochovaný symbol nevyčíslitelné hodnoty. V roce 1650 si jej nechal vyrobit moravský hejtman Jan z Rottalu, muž prý velmi přísný a nesmlouvavý. „Meč nebyl určený do bitev. Přesto máme na stole velmi kvalitní zbraň, rozhodně ne nějakou atrapu. Navíc je bohatě zdobený zlatem a stříbrem,“ řekla šéfka centra konzervace Technického muzea v Brně Alena Selucká. „Po zbrojířské, ale i...
Obyvatele Veselí nad Moravou během 17. až 18. století často sužovaly infekce rukou a nohou. Nábožensky založení lidé ze Slovácka se tehdy totiž často vydávali na církevní poutě do vzdálených míst a ciziny, kde se nakazili. Ukázala to analýza kosterních ostatků vyzdvižených z okolí kostela Panny Marie kvůli rekonstrukci silnice v centru města. Antropologové z brněnského spolku Archaia prozkoumali kosti 502 lidí. „Objevili jsme vysoký počet lidí se zánětlivým onemocněním rukou a nohou. Tak vysoký počet ...
... nalezeno. Pro pravěkou archeologii jde o nález...
... tematické spektrum, kterým archeologie přispívá k současnému...
Držák na rožeň ve tvaru ježka ze středověku, výlevku vyrobenou do podoby koňské hlavy a další poklady objevili památkáři v samotném srdci Ostravy. Nálezy jsou o to cennější, že o dávné historii Ostravy existuje jen vlemi malé množství informací. Kopat se začalo do hlubin Kostelního náměstí proto, že zde má do čtyř let vyrůst polyfunkční dům s kancelářemi a šestnácti byty. Aby se mohlo stavět, probíhá v místě do konce roku archeologický výzkum, odhalující historii města. Čtyři původní středověké parcely ...
... Ústavu pro klasickou archeologii,“ informovala Zelenková Semecká...
... se věnoval studiu archeologie. „Jsem na tebe...
... mě, žárlí. Na archeologii je úžasné to...
... nejcennějších předmětů moravské archeologie. Princezně antropologové z...
Naprosto unikátní objev se podařil archeologům z Moravského zemského muzea (MZM) v Brně. Při průzkumu Hladového vrchu v ostravské části Hošťálkovice našli 15 000 let starou rytinu mamuta a koně. „Jedná se zcela o výjimečný předmět. Něco, co se nepodařilo najít desítky let,“ řekl ředitel MZM Jiří Mitáček. Zvířata jsou zachycena formou jemné rytiny na říčním valounu. „Kresby se překrývají. Podobný předmět z tohoto období nebyl v Česku nalezen již šest desítek let,“ dodal. Odborníci hledali v Hošťálkovicích ...
... je přínos pro archeologii. „Skenují se satelitní.... Takže to zefektivňuje archeologii, vznikl nový obor... vesmírná archeologie, která čte data...
... Rob Collins, docent archeologie na Newcastle University...
Hrob ženy z 3. století našeho letopočtu našli archeologové na Kolínsku. Nebožka se vydala na svou poslední pouť oděna do skleněných i kovových šperků a obklopena byla keramikou. Většina lidí tehdy pohřbívala své mrtvé kremací, proto jde o velkou raritu. Zesnulá nejspíše pocházela z germánského kmene. „Jedna z našich hypotéz je, že šlo o Markomany, ti na našem území tehdy sídlili,“ říká archeolog Zdeněk Beneš, který hrob v červnu nalezl. Zemřelá měla na sobě kromě jiného náhrdelník ze skleněných a ...
Deset let bojuje Eva Haltofová (66) z muzea v třinecké části Tyra za obří balvan s podivnými obrazci a symboly ležící na svahu Javorového. Její přání, aby se možná jeden z nejstarších a nezajímavějších nálezů v Beskydech stal kulturní památkou, zatím odborníci nevyslyšeli. „Turistů a zvědavců, kteří neustále volají, kde kámen leží a abych je k němu zavedla, přibývá. Místo by si zasloužilo upravit, dát tam třeba lavičku, informační tabuli a zanést do map,“ zmínila žena. O tom, jak vznikly obrazce na horní ...
K opravdu nezvyklému nálezu došlo ve Slovenských Vráblech. Slovenští vědci tam při výzkumu archeologické lokality z mladší doby kamenné našli nejméně pětatřicet pozůstatků lidských těl. Všem chyběla hlava! Jde o oběti krutého rituálu? Výzkum unikátního místa probíhá pod záštitou slovenských vědců z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd už sedm let. „Zkoumají jednu z největších středoevropských aglomerací rolníků z mladší doby kamenné z období přibližně mezi lety 5250 až 4950 před Kristem,“ ...
Olga Menzelová (44) se přišla na výstavu o Tutanchamonovi v Brně podívat s celou rodinou a samozřejmě s přítelem profesorem Miroslavem Bártou, který je ředitelem egyptologického ústavu. Ukázalo se, že v Egyptě jsou všichni skoro jako doma a energie a magie starého Egypta jim učarovala všem. Olga stále doufá, že i ona najde svůj poklad! Jaký vztah máte k egyptské historii? Poprvé jsem byla v Egyptě s Jirkou, a to bylo v Abúsíru, kde tehdy vedl výzkumy profesor Verner, dnes je to jeho nástupce Miroslav Bárta...
..., než někam dojdu. Archeologie je o práci...
Archeologové našli v kukuřičném poli v Těšeticích –Kyjovicích na Znojemsku unikátní, zhruba sedm tisíc let starou sošku rituálního berana. Pochází z nejstarší doby železné a jde o unikátní nález. Tehdejší kumštýř ji vytvořil z pálené hlíny. „Sošky nebo plastiky se příliš často na nalezištích neobjevují, a když ano, jde o jedinečnou věc,“ raduje se vedoucí výzkumu Peter Tóth z Masarykovy univerzity. Podle vědců je soška z neolitu dokladem aktivit předků, které souvisejí s plodností. Lidé v době železné ...
Matyášovi (5) z Hradce nad Moravicí na Opavsku se podařilo to, o čem ostatní děti jen sní. Vykopal poklad! Sice to nejsou zlaťáky, přesto jde o historický skvost - sekyrku z doby bronzové přes tři tisíce let starou. „Syn se stále vrtal v zemi, všude samá díra, tak jsem mu v březnu na narozeniny koupil malý detektor kovu. Vyrážíme spolu na kole po okolí, a když se nám nějaké místo mimo cesty líbí, začneme pátrat,“ popsal táta samoživitel Radek Dušek (29). Nedávno na něj Matyášek u obce Branka v polích volal...
Téměř neporušenou kostru bojovníka i s jeho dvěma psy našli archeologové na Břeclavsku. U vodní nádrže Nové Mlýny zkoumají jedno z největších pohřebišť germánských Langobardů z 6. století. Hrob se nacházel v katastru zaniklé obce Mušov. Mladý langobardský bojovník byl pohřbený se svými dvěma psy, kopím a koňským udidlem. „Hrob se vyznačuje mimořádně kvalitně dochovanými kosterními pozůstatky zemřelého. To je pro stěhování národů vzácností, neboť se hroby v této historické éře systematicky vykrádaly. ...
Vzácné, přes 400 let staré renesanční chórové lavice zachraňují restaurátoři v jezuitském chrámu Nanebevzetí Panny Marie v centru Brna. Pamatují ještě obléhání Brna Švédy. Na velkolepých, bohatě vyřezávaných lavicích, datovaných do období krátce pro roce 1600, kdysi sedávali řeholníci při mších. Pamatují tedy obléhání Brna švédskými vojsky a legendárního místního pátera Martina Středu (1587 - 1649), který podle pověsti dokázal město lstí ochránit před vpádem dobyvatelů. „Lavice byly vyrobeny převážně z ...
Během prací na stavbě okružních křižovatek v centru Veselí nad Moravou narazili silničáři na lidské kosterní pozůstatky. Ležely nepříliš hluboko v zemi. Senzační a nečekaný objev odborníci předběžně datují až do období Přemyslovců! Okolí kostela Panny Marie bylo totiž zhruba 600 let využíváno jako pohřebiště. „Jedná se o původní hřbitov, který se nacházel v blízkosti kostela.Ten byl postaven v 1. polovině 13. století. Do této doby předběžně datujeme i nálezy kosterních pozůstatků,“ řekla vedoucí ...
Lidé, kteří žijí ve 150 let starém činžáku uprostřed Brna, neměli ani tušení, že celou tu dobu bydlí nad hromadným hrobem vojáků z bitvy tří císařů u Slavkova! Na nečekaný nález narazili archeologové ve Staňkově ulici v centru města. Při rekonstrukci starých sklepů činžáku odkryli náhodou hromadný hrob, v němž se nacházelo dvanáct lidských koster. „Na základě výsledků analýz jsme vyslovili hypotézu, že by se mohlo jednat o vojáky, kteří bojovali v bitvě u Slavkova a kteří pravděpodobně zemřeli v dočasné ...
Když se lžíce bagru v roce 2007 při rekonstrukci kanalizace v centru Ostravy zakousla do země, začaly pod ní praskat lebky. Nikdo neměl ani zdání, jaký příběh vydá po takřka 200 letech kostra, nalezená mezi hroby ve zbytcích rozpadlé rakve. Vědci nyní představili příběh dívky Mariany (†20)... Vykopané hroby odborníky nepřekvapily, v 16. století byl v oblasti dnešní Puchmajerovy ulice v Moravské Ostravě zřízen hřbitov, který tři století poté zanikl. Překvapením byl ale nález dobře zachovalé kostry, ze které...
Nejstarší smajlík v Česku našli archeologové při vykopávkách v areálu kláštera v Plasích na Plzeňsku. Pochází z románského období kolem roku 1190. Rytinu smějícího se obličeje objevili archeologové při výzkumu v již zaniklé pozdně románské kapli sv. Bartoloměje. Tu lidé v 19. století rozebrali a kameny použili ke stavbě opěrné zdi vyrovnávající terén u novějšího kostela. A na jednom z těchto kamenů rozezmátý obličej byl. „Myslím si, že je to náhodný výtvor tehdejšího kameníka, taková jeho legrace, takový ...
Muzeum města Brna u příležitosti státního svátku 28. října mimořádně ukáže zlaté předměty z archeologických nálezů na Moravě. Součástí výstavy Symboly vládců zůstanou jen do konce října. Největším z trojice exponátů je soubor spirálových náramků z Olomoucka z ryzího zlata o hmotnosti 630 gramů. Pocházejí ze střední až mladší doby bronzové, tedy někdy z let 1400 až 1000 před naším letopočtem. „Náramky nalezli kolegové z Archeologického centra v Olomouci v letošním roce a doposud nebyly nikdy vystaveny. Mám ...
Mohyly z pozdní doby kamenné zkoumají archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni pod horou Říp na Litoměřicku. Po nedávném výzkumu v Dušníkách teď došlo na monument ve Vražkově. Ten ale značně doplatil na to, že leží v zemědělské krajině. Poničila ho eroze a orba. Celý plášť 31 metrů dlouhé a asi 11 metrů široké mohyly vzal kvůli tomu za své. „Zachoval se jen obvodový příkop a dvě hrobové jámy, které jsou rovněž částečně poškozené orbou,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v ...
Kdysi by egyptského faraona asi nikdy nenapadlo, že se jeho předměty jednou ocitnou v srdci Evropy a budou si je prohlížet davy návštěvníků. Celých 216 dní byly v Národním muzeu v rámci světové výstavy Sluneční králové k vidění vzácné artefakty staré několik tisíc let. Za více než rok je vidělo téměř 120 000 návštěvníků. V úterý večer vyrazily exponáty na dlouhou cestu zpět do muzeí, odkud pocházejí. „I v době covidu se bez přehánění jedná co do velikosti o jedinečný evropský i světový projekt,“ říká ...
Znojmo skrývá v samotném centru unikátní renesanční památku. Je natolik utajená, že o ní nic netuší ani mnozí místní, kteří kolem ní denně chodí na Masarykovo náměstí. Prázdný měšťanský dům na rohu Obrokové a Zámečnické ulice skrývá před veřejností kromě dlouhé historie i utajenou a značně zchátralou renesanční domácí kapli. „Postavil ji zámožný rod Budčických v roce 1525, což z ní činí jeden z prvních renesančních počinů ve Znojmě i na jižní Moravě,“ řekl historik Jiří Kacetl. Nesmírně zajímavý je už jen ...
... až pokroky v archeologii posledních dvou, tří...
Ruiny jako z hororu v prostředí starověké vesnice. Jezero na severu Itálie bylo vypuštěno a s tím odkylo i dlouholeté tajemství. Voda před desetiletími na přání úřadů zatopila starou vesničku. Ještě předtím jí musela opustit tisícovka obyvatel. Městečko Curon bylo kdysi obětováno vodní elektrárně. Úřady se tehdy s lidmi nemazaly. Jeho obyvatelé dostali lhůtu, v rámci které měli vesnici opustit. Jediným znakem, že zde kdysi žili spokojeně lidé, byl kostel ze 14. století. Ten vykukoval nad hladinu. Už z ...
Při stavbě plynovodu u Mutěnic na Slovácku vykopali vědci 4 000 let staré pravěké kostry lidí z pozdní doby kamenné. Naši předci pohřbívali mrtvé odlišně podle pohlaví. Jde o mimořádně významný objev. „Místo na Mutěnické louce sloužilo jako pohřebiště příslušníků kultury se zvoncovitými poháry,“ řekl šéf výzkumu Ivan Čižmář z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Navzdory tomu, že se zachovala jen torza koster, vědci rozpoznali, že předkové ve starší době kamenné své mrtvé pohřbívali ve skrčené poloze,...
